Sníh přinesl do Prahy ticho
a ona po dlouhý době zaslechla
jak moc jí vlastně zvoní v uších

Někdo prošel po chodníku
a pošlapal naději
že se město vzbudí
a my se probereme zase jako děti

Město na mě kouká
očima ukrajinskejch matek
a řve po mně hrdlama pouličních kurev a racků
skrytejch hluboko v mlze nad náplavkou

Nech mě vrátit čas
Nech mě vrátit čas

Občas zapomínám že sněží i v létě
a že nic netrvá věčně
a často vzpomenu si
jak jsi v rakvi byla krásná

Když mi z nosu chčije krev
Když mi z nosu chčije krev
Když mi z nosu chčije krev
Když mi z nosu chčije krev

Dej mi

Ano dám ti ruku ale tam kam chci já sám
dám ti srdce když si přiznám že ho mám
dej mi lásku a já vim že ty ji dáš
dej mi věrnost dělej že ji v sobě máš

Dej mi napít i když zrovna nemáš říjen
a taky nehleď na to že mám nulovej příjem
nesnášim tě v společensky přijatelný míře
jako správnej chlap jak to nejsmutnější zvíře

Stavim si tě na piedestal a potom na něj močim
pak se pod nim necejtim jako trpaslík
ne není to zoufalství a ne není to zločin
už se ani nesnažim o pohlavní styk

Dušička mě pálí z plamene tvejch očí
třese se mi z tebe hlas a je to k nevíř
že už jsem se smířil s tim že jiskra nepřeskočí
tak za tvý tělo zaplatim jako nežádaný zvíře

Lásko chlap je nejgrotesknější zvíře
rodí se a umírá v nachlup stejný díře
na srdci má kámen a v žaludku má slzy
dráždí mu ho žena a vyzvrací se brzy

Tvoje pleť

Tvý srdce chladná mědi změť
a stejně cejtim vlídnej žár
když mě polykáš

Tvá vůně latex a křemík
multiplexor převodník
hledám lásku tmou mě veď
silikon a hebká pleť

Tvoje pleť

Je chladná přesto líbezná
kdo nezkusí ten nepozná
když ji hladim a jsem ní
píseň písní tiše zní

Přežít dur a prožít moll
viagra a rohypnol
nikde vrásky ani šeď
jen mladá syntetická pleť

Tvoje pleť
Tvoje pleť
Tvoje pleť

Všechno jednou pomíjí
a každej končí sám
jenom sám

Všechno jednou pomíjí
a každej končí sám
strašně sám

Všechno jednou pomíjí
a každej končí sám

Každá láska pomíjí
a každej končí sám
jenom sám

Každá láska pomíjí
a já neskončim sám
když tu je

Tvoje pleť
Tvoje pleť
Tvoje pleť
Tvoje pleť
Tvoje pleť
Tvoje pleť
Tvoje pleť
Tvoje pleť
Tvoje pleť


Barvoslepá

I když jsem s tebou, tak jsem furt sám
a těla bolej – naflušou si do krků…
I když jsem s tebou, tak jsem furt sám…
A tělo bolí – nech mě na chvíli chtít…

Místo vlasů hady a místo pleti šupiny,
stehna peřím hladit a do čista se ušpinit.
Na kamení usnout a na seně se probudit,
našlapovat zkusmo a pro svou čest se zostudit.

Rozdali jsme karty a do krbu je hodili,
podřezali žíly, a nože si tím ztupili.
Jsme tak rádi sami – a nejlíp je nám konečně,
když ležíme spolu a jsme sami společně.

I když jsem s tebou, tak jsem furt sám…
A oči hořej – slzama se uhasej!
I když jsem s tebou, tak jsem furt sám…
A duše bolej – nechme je tedy jít!

(Proč) jsme tak rádi sami společně?
(Proč) jsme tak rádi sami společně?
(Proč) jsme tak rádi sami společně?
(Proč) jsme tak rádi sami společně?

Kde končí sen, začíná noc
a můra nechá záda mokrá.
Nespěchej mi na pomoc,
moje srdce neni zlomený, ale mokvá!

Hrany zbruš, hledej čas,
otoč list, na lyru netlač.
Vzduch po dešti z pod tvejch řas
voní sladce, ale radši neplač.

Tmy se děsim, zhasnu knot,
mám rád slunce, když se zvedá.
Smysl bytí vyčtu z not,
bez těl se smrt přežít nedá!

Padla klec, padl pakt,
samota si klín vylepá.
Každý barvě vládne fakt,
že láska je barvoslepá…


Praha pláče

Chromý plíce Ladislava Klímy strobo stíny a limuzíny
Chromý plíce Ladislava Klímy strobo stíny a limuzíny
Chromý plíce Ladislava Klímy strobo stíny a limuzíny
Chromý plíce Ladislava Klímy strobo stíny a limuzíny

Praha pláče a chce krev
Praha pláče a chce krev
Praha pláče a chce krev
Praha pláče a chce krev
Praha pláče a chce krev

Chromá duše Karla Hanse Strobla šero a hluk tma je naše modla
Chromá duše Karla Hanse Strobla šero a hluk tma je naše modla
Chromá duše Karla Hanse Strobla šero a hluk tma je naše modla
Chromá duše Karla Hanse Strobla šero a hluk tma je naše modla

Praha pláče a chce krev
Praha pláče a chce krev
Praha pláče a chce krev
Praha pláče a chce krev
Praha pláče a chce krev

Chromý srdce Jaroslava Haška samota chlast a nicoty fraška
Chromý srdce Jaroslava Haška samota chlast a nicoty fraška
Chromý srdce Jaroslava Haška samota chlast a nicoty fraška
Chromý srdce Jaroslava Haška samota chlast a nicoty fraška

Praho dám ti svoji krev
Praho dám ti svoji krev
Praho dám ti svoji krev
Praho dám ti svoji krev
Praho dám ti svoji krev
Praho dám ti svoji krev
Praho dám ti svoji krev
Praho dám ti svoji krev
Praho dám ti svoji krev


Panelovej les

Noc stane se nám knutou
láskou citem netknutou
noc je bič

Flám a noc jsou polorodý sestry
pletou se do cesty
a my jsme jejich děti

Já a ty jsme černobílý vrány
dvě uzamčený brány
a noc je klíč

Nech hudbu znít
nech ten rej vřít
nech to znít nech to znít

Nech hudbu znít
nech ten rej vřít
nech to znít nech to znít

Pozdě k ránu tu skvašenou splašku
nahradí víno v prášku
smích je sníh

Mlčíš a v očích se ti blyští
léto na sídlišti
a panelovej les

Řeka náhle vyplavená štěstím
léto na předměstí
jehož duch je ruch

Nech hudbu znít
nech ten rej vřít
nech to znít nech to znít

Nech hudbu znít
nech ten rej vřít
nech to znít nech to znít

Děti počatý asfaltem a betonem
panelovym lesem utonem utonem utonem

Děti počatý asfaltem a betonem
panelovym lesem utonem utonem utonem


Neonový barvy

A tvůj svit a moje touha
spolu běhaj po polích

A můj sen před ohněm couvá
a co nehoří to spálí mráz mráz mráz

Chci mít čas dál v tobě hledat sebe
ze žil bych ti odlil všechno
i červánky jak z nebe

Život najde jistotu jenom v muších larvách
když na hajzlech krvácim v tmavobílejch barvách
A pro co?
Jenom proto že vidět chci do paralelních rovin

A můj svit a moje touha
spolu běhaj po polích

A můj sen před ohněm couvá
a co nehoří to spálí čas čas čas

Nemám čas dál v tobě hledat sebe
ze svejch žil jsem odlil co šlo
i červánky jak z nebe

Hledal jsem ti jistotu v mrtvejch muších larvách
krvácel jsem na hajzlech v neonovejch barvách
A pro co?
Jenom proto že vim co vim
z paralelních rovin

Tvý srdce chladná mědi změť
a stejně cejtim vlídnej žár
když mě polykáš

Tvá vůně latex a křemík
multiplexor převodník
hledám lásku tmou mě veď
silikon a hebká pleť

Tvoje pleť

Je chladná přesto líbezná
kdo nezkusí ten nepozná
když ji hladim a jsem ní
píseň písní tiše zní

Přežít dur a prožít moll
viagra a rohypnol
nikde vrásky ani šeď
jen mladá syntetická pleť

Tvoje pleť
Tvoje pleť
Tvoje pleť

Všechno jednou pomíjí
a každej končí sám
jenom sám

Všechno jednou pomíjí
a každej končí sám
strašně sám

Všechno jednou pomíjí
a každej končí sám

Každá láska pomíjí
a každej končí sám
jenom sám

Každá láska pomíjí
a já neskončim sám
když tu je

Tvoje pleť
Tvoje pleť
Tvoje pleť
Tvoje pleť
Tvoje pleť
Tvoje pleť
Tvoje pleť
Tvoje pleť
Tvoje pleť

Ano dám ti ruku ale tam kam chci já sám
dám ti srdce když si přiznám že ho mám
dej mi lásku a já vim že ty ji dáš
dej mi věrnost dělej že ji v sobě máš

Dej mi napít i když zrovna nemáš říjen
a taky nehleď na to že mám nulovej příjem
nesnášim tě v společensky přijatelný míře
jako správnej chlap jak to nejsmutnější zvíře

Stavim si tě na piedestal a potom na něj močim
pak se pod nim necejtim jako trpaslík
ne není to zoufalství a ne není to zločin
už se ani nesnažim o pohlavní styk

Dušička mě pálí z plamene tvejch očí
třese se mi z tebe hlas a je to k nevíř
že už jsem se smířil s tim že jiskra nepřeskočí
tak za tvý tělo zaplatim jako nežádaný zvíře

Lásko chlap je nejgrotesknější zvíře
rodí se a umírá v nachlup stejný díře
na srdci má kámen a v žaludku má slzy
dráždí mu ho žena a vyzvrací se brzy

Chromý plíce Ladislava Klímy strobo stíny a limuzíny
Chromý plíce Ladislava Klímy strobo stíny a limuzíny
Chromý plíce Ladislava Klímy strobo stíny a limuzíny
Chromý plíce Ladislava Klímy strobo stíny a limuzíny

Praha pláče a chce krev
Praha pláče a chce krev
Praha pláče a chce krev
Praha pláče a chce krev
Praha pláče a chce krev

Chromá duše Karla Hanse Strobla šero a hluk tma je naše modla
Chromá duše Karla Hanse Strobla šero a hluk tma je naše modla
Chromá duše Karla Hanse Strobla šero a hluk tma je naše modla
Chromá duše Karla Hanse Strobla šero a hluk tma je naše modla

Praha pláče a chce krev
Praha pláče a chce krev
Praha pláče a chce krev
Praha pláče a chce krev
Praha pláče a chce krev

Chromý srdce Jaroslava Haška samota chlast a nicoty fraška
Chromý srdce Jaroslava Haška samota chlast a nicoty fraška
Chromý srdce Jaroslava Haška samota chlast a nicoty fraška
Chromý srdce Jaroslava Haška samota chlast a nicoty fraška

Praho dám ti svoji krev
Praho dám ti svoji krev
Praho dám ti svoji krev
Praho dám ti svoji krev
Praho dám ti svoji krev
Praho dám ti svoji krev
Praho dám ti svoji krev
Praho dám ti svoji krev
Praho dám ti svoji krev

I když jsem s tebou tak jsem furt sám
a těla bolej naflušou si do krků
I když jsem s tebou tak jsem furt sám
A tělo bolí nech mě na chvíli chtít

Místo vlasů hady a místo pleti šupiny
stehna peřím hladit a do čista se ušpinit
Na kamení usnout a na seně se probudit
našlapovat zkusmo a pro svou čest se zostudit

Rozdali jsme karty a do krbu je hodili
podřezali žíly a nože si tím ztupili
Jsme tak rádi sami a nejlíp je nám konečně
když ležíme spolu a jsme sami společně

I když jsem s tebou tak jsem furt sám
A oči hořej slzama se uhasej
I když jsem s tebou, tak jsem furt sám
A duše bolej nechme je tedy jít

(Proč) jsme tak rádi sami společně?
(Proč) jsme tak rádi sami společně?
(Proč) jsme tak rádi sami společně?
(Proč) jsme tak rádi sami společně?

Kde končí sen začíná noc
a můra nechá záda mokrá
Nespěchej mi na pomoc
moje srdce neni zlomený ale mokvá

Hrany zbruš hledej čas
otoč list na lyru netlač
Vzduch po dešti z pod tvejch řas
voní sladce ale radši neplač

Tmy se děsim zhasnu knot
mám rád slunce když se zvedá
Smysl bytí vyčtu z not
bez těl se smrt přežít nedá

Padla klec padl pakt
samota si klín vylepá
Každý barvě vládne fakt
že láska je barvoslepá

Panelovej les

Noc stane se nám knutou
láskou citem netknutou
noc je bič

Flám a noc jsou polorodý sestry
pletou se do cesty
a my jsme jejich děti

Já a ty jsme černobílý vrány
dvě uzamčený brány
a noc je klíč

Nech hudbu znít
nech ten rej vřít
nech to znít nech to znít

Nech hudbu znít
nech ten rej vřít
nech to znít nech to znít

Pozdě k ránu tu skvašenou splašku
nahradí víno v prášku
smích je sníh

Mlčíš a v očích se ti blyští
léto na sídlišti
a panelovej les

Řeka náhle vyplavená štěstím
léto na předměstí
jehož duch je ruch

Nech hudbu znít
nech ten rej vřít
nech to znít nech to znít

Nech hudbu znít
nech ten rej vřít
nech to znít nech to znít

Děti počatý asfaltem a betonem
panelovym lesem utonem utonem utonem

Děti počatý asfaltem a betonem
panelovym lesem utonem utonem utonem


Neonový barvy

A tvůj svit a moje touha
spolu běhaj po polích

A můj sen před ohněm couvá
a co nehoří to spálí mráz mráz mráz

Chci mít čas dál v tobě hledat sebe
ze žil bych ti odlil všechno
i červánky jak z nebe

Život najde jistotu jenom v muších larvách
když na hajzlech krvácim v tmavobílejch barvách
A pro co?
Jenom proto že vidět chci do paralelních rovin

A můj svit a moje touha
spolu běhaj po polích

A můj sen před ohněm couvá
a co nehoří to spálí čas čas čas

Nemám čas dál v tobě hledat sebe
ze svejch žil jsem odlil co šlo
i červánky jak z nebe

Hledal jsem ti jistotu v mrtvejch muších larvách
krvácel jsem na hajzlech v neonovejch barvách
A pro co?
Jenom proto že vim co vim
z paralelních rovin